Celá jednotka se na kapitánův příkaz začala pomalu plížit, lučištníci zůstali vzadu tedy až na Araka který se připojil k přímo útočícím.Skupinka sedící u ohně evidentně nic nezaznamenala.Když už byla celá jednotka takticky rozmístěna okolo skupinky "táborníků" nejvyšší muž sedící u ohně se rozhlédl okolo sebe a řekl: "Tak už jsou tady."na to všichni jeho společníci vstaly, vytasili meče a rozběhli se do stran.Ve chvíli kdy vstali kapitán zavelel k útoku.Nastal chaos.Členové vojenské jednotky ihned vstali a začali útočit na svůj cíl, jelikož loupežníků bylo třikrát míň tak jeden loupežník bojoval hned se třemi nepřáteli najednou, uprostřed toho zmatku si Arak všiml že jedna osoba zahalená v černém plášti ještě stojí u ohně, byla velice malá a ani jí u pasu nevisela žádná zbraň, když uviděl že se na ní řítí jeden voják ihned k zahalené osobě přiběhl a srazil jí na zem aby nebyla zasažena vojákovým výpadem.Útočník se tvářil trochu překvapeně ale když uviděl že jeho cíl srazil Arak usoudil že je o něj už postaráno a odběhl někam jinam.Arak popadl osobu kterou předtím srazil a odnesl jí do bezpečí lesa.Pak se vrátil na bojiště, zjistil že vojáci v jeho jednotce jsou poráženi a tak se přestal bát o původní cíl ale začal se strachovat o svoje spolubojovníky.Tedy začal útočit na opláštěné muže a ženy aby svedl veškerý jejich útok na sebe, vybral si jednoho středně velikého muže a zaútočil, muž ho zaregistroval a obrátil se k němu, jejich souboj byl velice vyrovnaný což Araka překvapilo ale byl nakonec rád že může určovat vývoj souboje ale co nečekal bylo že ostatní společníci jeho protivníka se ihned vrhli k němu takže bojoval on sám proti všem, když se potom okolo něj utvořil kroužek bylo pro Araka skoro nemožné se ubránit a tak si vybral podle něho nejslabší článek tedy jednu z žen a zaútočil na ní co největší ránou, žena to bez nejmenších potíží odrazila, kroužek okolo něj se sužoval když tu najednou mu vyletěla zbraň z ruky, kroužek se smrskl tak že ti co ho tvořili se navzájem dotýkali rameny, náhle se k Arakovi otočili zády a začali bojovat s ostatními, vypadalo to jako kdyby Araka bránili, po krátkém boji kdy "obránci" odzbrojili všechny jejich nepřátele zavelel kapitán k ústupu, všichni co mohli ustoupili, samozřejmě Arak zůstal uvězněn v kroužk

Arak se na ní podíval a odvětil "A proto jste mě sem vzali?Proto jsem teď tady namísto abych utíkal lesem a užíval si svobody?."

"Ty že si chtěl utíkat lesem?Já myslel že patříš k té jednotce co nás napadla."vyjel na něj Xar.

"Chtěl jsem utéct."zamumlal si tak trochu pro sebe Arak

"Tak utéct........A kam bys jako šel?"

"To je jedno, hlavně bych byl co nejdál od toho města."

"Ty seš mi teda dobrej.................."nedokončil větu Xar protože ho přerušila Lilia

"Počkej, měli by jsme se vrátit k našim původním plánům."

Arak pochytil že Lilia má ve skupině pádné slovo, chvíli bylo zase ticho.

"Dobře."řekl poddajně Xar.

"Tak tedy začnem." Promnul si ruce Sert "Araku,seš Arak ne?"

"Jo"

"Araku......jak už víš máš v sobě ducha a ten duch se může svob odně rozhodovat stejně tak jako ty."Arak přikyvoval na znamení že rozumí "A když ty a tvůj duch najdete společnou cestu a oba dva se rozhodnete že se po ní vydáte tak splynete v jednu bytost."to pro Araka byla nová informace ale nenechal na sobě nic znát.Sert pokračoval "A v takovém případě se staneš jedním z nás.Tím tě nenutím aby si se k nám přidal ale jen tě upozorňuji že pokud tu cestu najdeš tak povede přímo k nám, vždy ta cesta která zapříčiní splynutí ducha a člověka vede k nám."

"Takže pokud k vám nebudu chtít tak nesmím splynout se svým duchem, dobře chápu a co po mě chcete?"

"Chceme po tobě abys našel svou cestu."

"Aha, chcete abych se k vám připojil."

"Ne, to po tobě nežádáme, chceme jen abys prohlédl."

"Teď mluvíte jak nějaká fanatická sekta."uťal hádku Arak.

"Možná.Ale musíš uznat že s námi sympatizuješ, proč jinak by jsi pomáhal Lilie a hned dvakrát?"

"Teď jsem jí pomohl protože nerad zabíjím lidi a nerad je nechávám aby je někdo zabil."

"Tak proč jsi absolvoval ten vojenský výcvik?"

"Hmmm."pokrčil rameny Arak.

Pak bylo delší ticho a vypadalo to že už nikdo nemá zájem něco s Arakem prodiskutovávat.Ale byl to Arak kdo to ticho tentokrát přerušil "A kdybych se k vám chtěl přidat tak jak mám splynout se svým duchem?"na to se Xar ušklíbl.Ale odpověděl mu Sert.

"Hlavně o něm nesmíš přemýšlet jako o svém duchovy, protože je to svévolná bytost a ona o tobě nepřemýšlí jako o svém člověkovi."

"Aha, a dál?"

"Cestu si musíš najít sám."